Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strašidelné jevy

17. 11. 2011

1673.jpgStrašidelné jevy 

Můžeme hovořit o dvou druzích strašidelných jevů. Jedny jsou způsobeny duší bez těla a zneklidňují jistou osobu a druhé jsou vázány k nějakému místu a cítí je senzitivní osoba, která se na tomto místě zdržuje. Senzitivní jsou děti, Keltové a barevné rasy. Zatímco nordičtí obyvatelé jsou vůči tomuto poměrně imunní.

Nejprve něco o problému poruch, které může způsobit duše bez těla. Používám zde záměrně slova porucha místo napadení, protože nemusí jít vždy o napadení. Tak jako se topící křečovitě zachytí svého zachránce a neví, že nečiní dobře, tak i duše bez těla, která tyto poruchy způsobuje, se sama může nacházet v nouzi a neví, že způsobuje škody, když se přichytí na tomto místě žijící osoby. Proto hraje při zmírnění napětí mezi tímto a oním světem velkou rolí rozšíření duchovědných nauk.

To také vysvětluje, proč jeden z manželů po úmrtí druhého mívá někdy nepříjemné zkušenosti. Vyskytují se případy, že duše, která trochu znala okultní vědění a je silně k zemi připoutána smyslností, používá pozoruhodné formy vztahů pomocí těla jiného člověka k ukojení svých přání.

Mé přítelkyni zemřel manžel, který se v posledních letech života stal pijanem a užíval i drogy. Po jeho smrti ho začala manželka-vdova zbožňovat. Vytvořila mu doma malý oltář, na který umístila jeho fotografii. U oltáře meditovala a žádala, aby se její zemřelý manžel stal jejím duchovním vůdcem. Po čase se změnily rysy obličeje této ženy tak, že se začala zcela podobat svému zemřelému muži. Dokonce si přivodila i těžkou neuritis a pociťovala stejné bolesti, jaké ke konci života měl její manžel.

U druhého druhu strašidelných jevů, jejichž centrem je nějaké místo, nikoliv osoba, musíme rozlišovat mezi k zemi připoutanou duchovní bytostí a mezi myšlenkovou atmosférou, zanechanou na nějakém místě po prudkých emocích. Nejprve příklad myšlenkové atmosféry:

Studentka vysoké školy dramatických umění si mi stěžovala, že i když ovládá řečnictví a nikdy nebývá nervózní, a i když byla dobře připravena, jakmile stanula na jevišti u stolu, kde zkoušky probíhaly, cítila se jako vyschlá a nebyla schopna slova. Malé povzbuzení od její učitelky jí sice pomohlo, ale obává se toho, aby se v budoucnu situace opět neopakovala.

Z psychologického hlediska zde nemusíme pro vysvětlení chodit daleko. Studentka se dostala do mentální atmosféry, vytvořené děvčaty, která na toto místo přicházela ke zkouškám, a která byla značně nervózní. Protože tato studentka byla dosti senzitivní, ovlivnila ji tato atmosféra natolik, že se dostala do stavu, který nazýváme „sympatickou indukcí“. Je to jev známý v elektřině a akustice a platí i v psychologii. Bezesporu se nešťastné žákyně vzájemně infikovaly. U rozhlasových hlasatelů je také známa „mikrofonová panika“ vytvořena myšlenkovou atmosférou celé řady nervózních osob, které na tomto místě stály. V tomto vztahu může být zajímavá i má zkušenost.

Jednou jsem se ubytovala v hotelu. Když jsem vstoupila do svého pokoje, padla na mne silná deprese jako mrak, která mne ale opustila ihned, když jsem z pokoje odešla. Dověděla jsem se, že v tomto domě přímo v mém pokoji bydlel bývalý majitel, který se oddal pití natolik, až zbankrotoval. Pijani a uživatelé drog vytváří velmi špatnou psychickou atmosféru. Ta je mnohem horší než atmosféra psychická, vytvořena obyčejnými zločinci, po kterých se i prostředí rychle vyčistí. V těchto případech to nesouvisí s vtělenou nebo nevtělenou bytostí, ale nepříjemná mentální atmosféra je vytvořena silnou a bolestnou emocí, která na tomto místě delší čas vládne.

Je-li tato koncentrace velmi silná, může mít téměř nekonečné trvání. Budovy, ve kterých taková koncentrace vznikla, mohou být již dávno zbourány a na jejich místě postaveny nové, ale tyto síly zde zůstávají jako osvětlení fotografické desky a senzitivní lidé tuto koncentraci cítí. Není snadné rozlišit, zda poruchu způsobuje jen atmosféra, nebo tento stav zhoršuje k zemi připoutaná bytost. Znám případ, kdy prostor, který sloužil jako lóže pro rituální zasvěcování, byl po zrušení lóže přebudován na kancelář a dvě ložnice. Tyto byly následkem různého hluku a praskání, které se ozývalo zejména v noci, prakticky neobyvatelné. V tomto případě nelze usuzovat na přítomnost duchovní bytosti, protože rituály byly evokativní (přivolávající) a jejich vliv nebyl špatný. Jednalo se jen o sílu v nahromaděném stavu. Jiný je následující příklad.

Má známá se nastěhovala do nově postaveného domu. Již od počátku však pociťovala tíseň a zádumčivost. Když jednou za podvečerního šera vstoupila do obývacího pokoje, spatřila u okna postavu nějakého muže, který se díval na ulici. Rozsvítila světlo, ale pokoj byl prázdný. I pomocnice v domácnosti několikrát spatřila, jak se samy otevřely dveře. Deprese mé známé se stále zvětšovala, až jednou v obývacím pokoji pocítila silné nutkání vyskočit ven. Poznala, že situace je vážná a informovala se o minulosti místa, na kterém nyní stál nový dům. Zjistila, že zde kdysi býval ústav pro duševně choré, který měl špatnou pověst. Zjevení, které viděla ona i její pomocnice, pocházely zřejmě od nějakého pacienta se sebevražednými myšlenkami, který bydlel ve světnici na místě dnešního obývacího pokoje. Děsivé emocionální síly, které zde kdysi tento pacient vyvíjel, ozářily tuto atmosféru a vnukaly duši mé přítelkyně myšlenky na sebevraždu. Stejně, jako špatná nálada nebo deprese člověka v naší blízkosti, může indukce probudit podobnou náladu v nás, aniž by se promluvilo jediné slovo.

Další případ je kombinace hlučícího ducha a upírství.

Skupina dobročinných lidí shromáždila sumu peněz, za které výhodně zakoupila dům v blízkosti Londýna. Z domu vytvořili útulek pro opuštěné děti. Zanedlouho však byli lidé zneklidněni nevysvětlitelnými nemocemi a záchvaty u malých dětí. Jedno z nich dokonce za podivných okolností zemřelo. Potom byla postižena slabomyslností i jedna dětská ošetřovatelka keltského původu. K tomu poznamenávám, že malé děti jsou vesměs prvními obětmi, protože jejich možnost obrany v porovnání s dospělými je slabá. Keltové jsou také vnímavější pro psychické vlivy. V domově byl několikrát slyšet hluk, jakoby přijel kůň s
povozem, ale když děvče otevřelo dveře, nespatřilo nikoho. Pak se duch projevoval ještě silněji. Někdy bylo slyšet celou noc, jakoby někdo házel uhlí. Obyvatelé domu se chvěli ve svých postelích. Viděli několikrát cizího muže procházet halou a záhy pak děti onemocněly. K tomu všemu se ještě v domě objevovaly podivné ohníčky. Začal hořet koš s čistým prádlem, chvěly se záclony.

Mezitím se stav dětské ošetřovatelky zhoršil. Vedoucí domova viděla, že se v tomto domě, který byl svěřen do její péče, děje něco nenormálního a obrátila se na známou duchovní léčitelku s žádostí o pomoc. Byla to má přítelkyně, která mne navštívila a vše mi vyprávěla. Vytvořila jsem diagnózu tohoto případu a došla jsem k názoru, že dům byl obýván někým, kdo se zabýval okultismem spíše pro nízké, sobecké účely a nyní je stále připoután k zemi a odnímá dětem jejich sílu. Z toho důvodu jedno dokonce zemřelo. Působily jsme obě na nešťastnou duchovní bytost ze vzdálenosti asi 20ti mil, aniž bychom tento dům navštívily. Po našich modlitbách a psychickém působení si zřejmě duch uvědomil své postavení a situace se v domě zlepšila. Děti i jejich ošetřovatelka se uzdravili. V domě nastal klid.

O tom všem se od mé přítelkyně později dověděla vedoucí domova, která v okolí pátrala po minulosti tohoto domu. Zjistila, že to byl dům, o kterém bylo známo, že v něm straší. Obyvat
elé byli napadáni různými podivnými nemocemi a vyčerpaností. Proto raději dům levně prodali a vystěhovali se. Přišlo se i na to, že asi před 60ti léty dům obýval člověk, který byl sousedy označován jako podivín, zajímající se o magii. Měl v domě laboratoř, kde pracoval jen v noci a kam mimo něj nesměl nikdo vstoupit.

Je pozoruhodné, že jsme s přítelkyní působily ze vzdálenosti 20ti mil, aniž bychom do domu vstoupily. Z toho je zřejmé, že neviditelné síly mohou být manipulovány i z dálky. Médiím je známo, že místa starých chrámů, ve kterých se konaly různé rituály, jsou silně napuštěny psychickou silou. Tato síla nemusí být přímo zlá, ale působí na psychická centra a podvědomé síly. Pokud člověk není v rovnováze, mohou způsobit vzrušení a poruchy. Nemůžeme však hned připisovat špatný vliv místu nebo osobě. Může se jednat o psychickou sílu vyššího napětí, než na jaké jsme zvyklí. Klášterní pozemky, jejichž obyvatelé byli pronásledováni v době reformace, jsou také mnohdy nabity psychickou silou. „Masový duch“ náboženské společnosti je mocný. Je posilován společnými emocemi stoupenců a příslušníků a pak se tyto uvolněné síly nenechají snadno rozptýlit. Mnichové také nevydávali své kláštery při drancování dobrovolně. Je známo, že na těch, kteří se účastnili drancování, spočinula kletba.

Rituály církví jsou ceremoniální magií. Průměrný kněz nezná techniku okultismu a ví jen málo o tom, co vlastně činí, jaké vlivy k oltáři přináší a od něj opět odnáší. I člověk, jehož vědomí je rituálem povzneseno, který však neví, jak svou auru opět zapečetit a přijít do normální skutečnosti, je otevřen psychické invazi. Předměty, používané při ceremoniích, jsou vždy silně nasyceny magnetismem a úzce spojené se silou, jejímž účelům slouží. Egypťané přikládali velkou důležitost mumifikování těla a jeho uchování v klidu. Své mrtvé chránili kouzly, která ještě dnes lidé nemohou pochopit, a která pak trestala každého, kdo se mumie dotkl. Nic se však nestalo například těm, kteří vykrádali předměty z pyramid, ani těm, kteří je od nich kupovali. Ti všichni měli zájem o předměty, ale mumií se nedotýkali.

Lidé s tímto obeznámení nezlehčují také jméno, jakým jiná náboženství oslovují svého Boha, protože je to stejná síla, i když označená jiným symbolem. „Cest k Bohu je tolik, kolik je dechů synů lidských“, praví staré arabské přísloví. Jsou Evropané, kteří mají zájem o Budhu a jeho
obraz nebo sošku umisťují ve svých příbytcích. Mnohdy bývá ovšem Budha zaměňován za postavu smějícího se boha štěstí Cenresi. Vím, že vliv Budhy, který přinesl světlo Asii, je dobrý, ale jeho sošky mnohdy pocházejí z tibetských klášterů sekty Dug-pa, která se zabývá tím, čemu u nás říkáme černá magie. Při různých příležitostech byly tyto kláštery napadány příslušníky soupeřících sekt nebo čínskými oddíly a tyto figury se potom různým způsobem dostávaly k různým lidem. Být vlastníkem takové figurky, magnetizované pomocí rituálů sekty Dung-pa, není příjemné.

Bydlela jsem v domě, jehož majitelka umístila na chodbě sošku Budhy, kolem které jsem denně chodila do svého pokoje. Jednou, když jsem kolem Budhy procházela s kyticí květů, věnovala jsem mu květ dle indického způsobu uctívání. Cítila jsem, že nastalo spojení mezi mnou a touto figurkou. Nebylo to příjemné. Po dvou dnech jsem přišla pozdě večer domů a když jsem procházela kolem Budhy, měla jsem pocit, jakoby byl někdo za mnou. Ohlédla jsem se přes rameno a spatřila jsem kouli žlutého světla ve velikosti míče, která se odpojila od Budhy a zakoulela se na schody. I když jsem byla překvapena, udělala jsem hned ochranné znamení – pentagram a koule se obrátila a byla opět Budhou vstřebána. Budha již ode mne
nikdy nedostal květiny a zanedlouho jsem raději změnila byt.

Tato zkušenost byla pro mne nepříjemná a poučila mne, abych nebyla lehkomyslná ve vztahu k předmětům jiného náboženství. Později jsem se dověděla, že některé tyto figurky jsou v Tibetu i jinde posvěceny krví lidských obětí. Tím ovšem nechci říci, že by všechny tyto figurky Budhů byly takového druhu, stejně jako zde nejsou stavěny na hlavu všechny kříže, když někdo provozuje černou mši.

Ne každá porucha má svůj původ mimo nás. Je znám kosmický zákon, který říká, že vše se pohybuje v kruzích a jaké síly vysíláme, nebo jaké myšlenkové tvary vychází z naší aury, takové se opět k nám vracejí, pokud nejsou vstřebány osobou nebo předmětem, na který jsou nařízeny. Jedním z nejrozšířenějších způsobů okultní obrany je to, že na síly na nás vyslané nereagujeme. Nepřijímáme je a ani je nezneškodňujeme, ale posíláme je zpět odesílateli. Nesmíme nikdy přehlédnout možnost, že takzvané okultní napadení může pocházet ze zlých myšlenkových forem, které se pak vrací k odesílateli jako bumerang ke svému původci a vyslal-li původce tyto síly příliš intenzivně, může po jejich návratu upadnout i do pomatení.